Nadcházející konference

Zvířata ve městě

40. mezinárodní konference Archivu hlavního města Prahy ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky, Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy, Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Instytutem Historii i Archiwistyki Uniwersytetu Pedagogicznego w Krakowie a Zoologickou zahradou hl. m. Prahy.

Datum konání: 5. a 6. října 2021, Praha

Termín podání přihlášek: 15. dubna 2021

Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1

Program

Program konference

Call for Papers

Při pohledu na veduty hradbami obehnaných středověkých nebo novověkých měst, ale obdobně i na opevněná města 19. století nebo na útesy a pohoří připomínající siluety moderních měst, vystavěných z cihel, betonu, oceli a skla, se přímo vnucuje představa o lokalitách, které se oddělily od přírody. Rostlinná složka přírody nalezla přinejmenším postupně dílčí milost stavitelů a obyvatel měst zejména v podobě okrasných květin v truhlících na oknech, ve formě zahrádek v rozvolněných vilových čtvrtích, případně ve formě parků a alejí. Ale co zvířata?

Historikové přitom samozřejmě vědí, že bez zvířat by město (a hovoříme o velkých metropolitních městech, nikoliv o malých, po funkční stránce napůl vesnických komunitách) mezi středověkem a nejméně polovinou 20. století vůbec nemohlo fungovat.

Podívejme se tedy na městskou existenci zvířat z funkčního hlediska: Zvířata tu byla potřeba především pro tah, jízdu i nošení nákladů, snad i pro pohánění žentourů mlýnů, jež byly vzdáleny od vody. Znamená to, že se ve městech od jejich počátku až do definitivního vítězství motorů v druhé polovině 20. století setkáváme s menším, spíše však výrazným počtem koní, ale také oslů či mezků. Ti žili jednak separovaně v jednotlivých domech či v hospodářských areálech, jednak nalezneme velké stáje v palácích, klášterech, později kasárnách a ovšem nezapomínejme ani na tisícihlavé stádo koní, zapřažených v pražských, stejně jako vídeňských nebo pařížských drožkách a nájemních hospodářských transportních vozech.

Nejméně do konce raného novověku nalezneme ve městech také podstatné počty krav, ovcí, koz a vepřů. Stejně tak připomeňme drůbež. Velká část čtyřnohých průvodců lidské existence byla obecními honáky denně vyháněna z městských bran na pastvu. A naopak v pravidelných intervalech byla do města přiváděna stáda především hovězího dobytka, který byl zakupován na porážku. Všechna zvířata, která byla právě zmíněna, byla určena ke konsumpci městským obyvatelstvem, resp. ke zpracování kůží, kostí kopyt apod. Pro pořádek bychom měli připomenout i ryby, lovené z Vltavy a zejména přivážené již v nasoleném stavu do „undrerláku“ na pražském Dobytčím trhu.

Nesmíme zapomínat rovněž na psy. S těmi se ve městě setkáme hned v několika funkcích: Předně je tento průvodce člověka tradičním hlídačem obydlí či tělesnou stráží svého pána. Dodnes přežívá role městských psů jako domácích mazlíčků, prestižních „objektů“ a průvodců osamělých lidí. Velmi dlouho byla některá plemena používána také jako tažná síla – klasicky při rozvozu řeznických polotovarů. A nezapomeňme na toulavé psy, kteří ještě v raném novověku někdy i v nemalých smečkách terorizovali konkurenci v boji o přežití a masakrovali lidi ze samého okraje společnosti, žijící v hromadách odpadu. Jako největší zvířecí zhoubu ve městě je však třeba tematizovat hlodavce, a to jako útočníky na zásoby i jako přenašeče drastických nemocí. Tímto směrem by bylo možno pokračovat zejména k hmyzu.

Realita existence zvířat ve městech se odrážela ve stavebních a urbanistických konceptech, kde s nimi bylo předem počítáno. Jak tedy přítomnost zvířat ovlivňovala podobu městských domů, čtvrtí i urbánních celků? Nacházelo v ní odezvu i zvíře jako vizuální symbol? S ohledem na skutečnost, že podmínky života zvířat ve městech nebyly z dnešního pohledu právě ideální, je třeba vzpomenout i na jejich konfliktní střetávání s člověkem, na veterinární nemoci a mnohá ohrožení, která zvířecí komponenta nutně přinášela městské každodennosti.

Speciální kapitolou by pak bylo cílené etablování ryze neměstských – exotických – zvířat v městském prostředí. V tom kontextu připomeňme zprávy o přítomnosti slonů, velbloudů či nosorožců v evropských městech, přivedených sem jako dary pro panovníky nebo jako součást „výstroje“ orientálních poselstev. Stabilnější existenci měly různé „zvěřince“, prvý to nákrok ke zřízení zoologických zahrad v novověku.

Naši konferenci, která si dává za úkol zmapovat existenci, roli a význam zvířat, ovšem nechceme zahltit popisem pozoruhodných jednotlivin. Daleko spíše nám jde o to, abychom podchytili možnosti výzkumu existence zvířat ve velkoměstech a dali tak impuls k soustavnějšímu sledování tohoto tematického okruhu.

Problémem, na který narazí každý badatel, usilující o soustavnější postižení situace, je nápadná absence pramenů s informacemi tohoto zaměření. Máme proto prioritní zájem o referáty, které zprostředkují poznání o různých druzích pramenné základny a budou pak příkladně explifikovat její možnosti na konkrétním tématu. Rádi bychom na problematiku pohlíželi také z interdisciplinární perspektivy a zároveň bychom chtěli, aby se naše konference, resp. publikace, která z ní následně vzejde, stala inspirační rukovětí, podnětem pro rozvoj výzkumu této dosud opomíjené a přitom tak významné problematiky.

Organizátoři

  • Archiv hlavního města Prahy
  • Historický ústav Akademie věd ČR
  • Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
  • Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
  • Instytut Historii i Archiwistyki Uniwersytetu Pedagogicznego w Krakowie

Jednací jazyky: čeština, němčina (simultánní tlumočení), příp. angličtina

Délka příspěvku: max. 20 minut

Konferenční poplatek: nehradí se

Publikace příspěvků: v monotematickém čísle v rámci řady Documenta Pragensia (max. 25 normostran)

Ubytování: Poskytováno zahraničním účastníkům na náklady organizátorů

Přednesené referáty budou v plném znění, případně v rozšířené verzi, otištěny v monotematickém čísle v rámci řady Documenta Pragensia. Zahraničním účastníkům bude zajištěno ubytování na náklady organizátorů. Konferenční poplatek není vybírán. Jednacími jazyky jsou čeština a němčina (případně angličtina). Simultánní tlumočení z německého jazyka je zajištěno.

Filozofická fakulta

Provozovatelem tohoto konferenčního portálu je Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
www.ff.ujep.cz

UJEP

Filozofická fakulta je jednou z osmi fakult, které svou vzdělávací a vědeckovýzkumnou činnost provozují v rámci Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
www.ujep.cz

Muzeum

Častým partnerem a spolupořadatelem našich konferencí i jiných kulturních, vědeckých a vzdělávacích akcí je Muzeum města Ústí nad Labem.
www.muzeumusti.cz

Město Ústí n. L.

FF UJEP se hrdě hlásí k městu Ústí nad Labem. Bližší informace o městě, jeho okolí a infrastruktuře můžete najít na webových stránkách města.
www.usti-nad-labem.cz

usti nad labem