Město a jeho hradby

Datum konání: 10. a 11. října 2017

Místo konání: Praha, Clam-Gallasův palác

Anotace

Hradby jsou stavební prvek, který od středověku patřil k podstatným komponentům prakticky všech a v raném novověku přinejmenším většiny evropských měst (Londýn a posléze také Paříž po frondě budiž zde zmíněny jako specifické výjimky).

Hradby, v řadě případů skutečné pevnostní opevnění městských sídel, tak provázely města jako jeden z klíčových – mj. vypjatě symbolických – atributů od středověku (v případě Prahy od třicátých let 13. století) do druhé poloviny 19., případně počátku 20. století. Zděné hradby, které nastoupily po starších zemních a dřevěných opevněních lidských sídel, měly samozřejmě funkci bezpečnostní a obrannou, zároveň však také vymezovaly (a omezovaly) městské teritorium a byly jakýmsi zviditelněním prostorové hranice právních a správních okrsků nebo přinejmenším jejich jader (otázky „burgfrýdů“ a přesahu městského práva do příměstské oblasti tu nechme stranou, i když samozřejmě hrály velkou roli v kontextu s „majetnickým právem a povinnostmi“ k opevnění).

To, co nás zajímá, budou hradby jako urbanistický, architektonický a stavebně obranný fenomén, a to – jak již je tradice těchto mezioborových konferencí – v celoevropském srovnání. Nepůjde při tom o událostní vojenské dějiny zdolávání či naopak hrdinské obrany hradeb, nýbrž primárně o jejich výměru či koncept vytýčení v rámci sídelních aglomerací a o jejich stavební aspekty: Kdo je inicioval, kdo je plánoval a podle jakých předobrazů konkrétně? Kdo definoval jejich stavební podobu a konstrukci?

Otázek, které bychom chtěli otevřít, ať již z hlediska nových výzkumů nebo zasvěceného komparativního shrnutí stávajících poznatků, je ovšem celá řada: Kdo hradby stavebně realizoval a na čí účet? (Domácí mistři nebo z ciziny povolané huti?) Kdy a do jaké míry se výstavba/zásadní přestavba městských hradeb uskutečnila z iniciativy jednotlivých měst a kdy podnět, rozkaz a finanční zabezpečení dal a poskytl panovník, resp. země (včetně např. příkazu zemských robot na jejich výstavbu nebo příkazu, že kláštery a kapituly musí poslat na stavbu městských hradeb pracovní kontingenty)?

Co zůstalo za nově rozměřenými a postavenými hradbami a co toto rozčlenění sídelního prostoru znamenalo pro metropolitní aglomerace? Jak hradby přispívaly k bonifikaci sídelních okrsků? Jaké typy staveb, jaké druhy architektury a jaké stavební areály pak v různých epochách opakovaně vznikaly za hradbami a proč? Jaký byl vztah bezprostřední příměstské oblasti k městu, regulovaný hradbami a jejich provozním (a bezpečnostním) režimem?

Jaké bylo právní zakotvení opevnění měst? Kdo a na jakém právním základě poté o vystavěné hradby pečoval a financoval jejich údržbu, opravy a vylepšení? Jaká byla reflexe zřízení a etablování „hrazených měst“ ze strany panovníka a jaká ze strany měšťanů, resp. posléze městských rad? Jak byly hradby vnímány venkovskými i zahraničními návštěvníky města?

Zajímá nás rovněž, a to zejména pro raný novověk a 19. století, jak se proměňovala relace fortifikační modernizace k proměnám a růstu měst jako organismu: Lze chápat dominanci pevnostní role nad městem coby multifunkčním ekonomickým, dopravním, sociálním i reprezentačním organismem jako obecný nebo spíše jako výjimečný fenomén?

Do tématu ovšem patří i problematika hradeb jako „tvrdé meze“ žitého prostoru města, resp. později, zejména po anulování dominantně militárního významu opevnění v 19. století, jako zvláštního prostoru, tedy součásti městského prostoru a měšťanské každodennosti.

Specifickou kapitolou je pak vykupování, rušení, snášení hradeb (v Praze staroměstských okolo roku 1800 a vnějších po roce 1866), resp. různé způsoby využití doslouživších hradebních areálů.

Call for papers

Call for papers

Program

Organizátoři

  • Archiv hlavního města Prahy
  • Historický ústav Akademie věd ČR
  • Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze
  • Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Pořadatelé

  • PhDr. Olga Fejtová, Ph.D., Archiv hlavního města Prahy
  • Mgr. Tomáš Sterneck, Ph.D., Historický ústav Akademie věd ČR
  • Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc.,, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze
  • doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Místo konání

Clam-Gallasův palác

FF UJEP

Philosophische Fakultät der Jan-Evangelista-Purkyně-Universität in Ústí nad Labem  ist Netzbetreiber dieser Tagungswebseiten.
www.ff.ujep.cz

UJEP

Philosophische Fakultät ist eine der Fakultäten, die sind innerhalb der Jan-Evangelista-Purkyně-Universität in Ústí nad Labem  umgesetzt.
www.ujep.cz

Muzeum

Museum der Stadt Ústí nad Labem ist ein häufiger Partner für unseren Tagungen und anderen kulturellen, wissenschaftlichen und pädagogischen Veranstaltungen.
www.muzeumusti.cz

Stadt Ústí n. L.

Philosophische Fakultät bekennt sich stolz zur Stadt Ústí nad Labem (dt. Aussig). Nähere Informationen über die Stadt, ihre Umgebung und Infrastruktur können Sie an den Stadt-Webseiten zu finden.
www.usti-nad-labem.cz

usti nad labem