Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945

Naše plánované kolokvium „Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945“, které se mělo konat ve dnech 21. až 22. května 2020, se bohužel v tomto termínu nemohlo uskutečnit. Doufali jsme, že se nám kolokvium podaří uspořádat na podzim. K tomu bohužel také nemohlo dojít. Již nechceme riskovat další odklad, proto jsme se rozhodli, že definitivní termín stanovíme na 21. a 22. 10. 2021. Tentokrát sice opět doufáme, že akce proběhne klasickým způsobem, ale přesto počítáme i s online formou. Opět umožníme přihlásit se dalším zájemcům, a to do 30. 8. 2021.

Místo konání: Muzeum města Ústí nad Labem

Dovolujeme si Vás tímto způsobem pozvat k aktivní účasti na kolokviu „Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945“.

Call for Papers

Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu. Kvůli přemístění stovek zbrojních závodů a vysoké poptávce po pracovní síle vzrostl počet válečných zajatců v zajateckých táborech, především v sudetské župě vznikla řada pobočných koncentračních závodů, a zároveň byla tato území čím dál důležitějším útočištěm pro vybombardované říšské Němce, resp. pro děti z letecky ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem náletů spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody na našem území a spolu s tím rostl počet obětí z řad civilního obyvatelstva. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, předvoj mohutné uprchlické vlny, která na konci ledna 1945 zaplavila župu, a v protektorátu byla spojena s eufemistickým označením „národní hosté“. S rychlým posunem frontové linie se obyvatelé stali svědky pochodů smrti a s koncem zimy se na východě župy začala připravovat opatření k ústupu ve stylu spálené země. Bombardovací útoky Spojenců se soustředily zejména na dopravní uzly a spolu s tím zesílila aktivita hloubkových stíhačů, kteří se na jaře 1945 stali neodmyslitelnou součástí válečných dnů. Snaha nacistů udržet protektorát v klidu padla počátkem května, když vypuklo povstání v Přerově; tehdy již americké jednotky osvobodily část západních Čech a očekávaly svolení k dalšímu postupu. Konec války v sudetské župě provázely nálety sovětského letectva, které své akce ukončilo až 9. května 1945. V ten den vstoupily do Prahy, kde od 5. května probíhalo povstání zachráněné Vlasovci, první jednotky Rudé armády.

Jakkoliv se může zdát, že většina z událostí pojících se s posledními dvanácti měsíci druhé světové války na našem území jsou již nějakým způsobem probádané, zůstává řada témat, která na své zpracování, či revizi teprve čekají. Právě na ně by se mělo zaměřit 27. ústecké kolokvium.

Navrhovaná témata

  • zbrojní průmysl
  • sociální problematika (zaměstnanost žen, evakuovaní říšští Němci, „národní hosté“, činnost NSV)
  • každodennost (činnost správy, zásobování, bytové podmínky)
  • výstavba v rámci programu DWH
  • letecká válka nad naším územím
  • hranice mezi sudetskou župou a Protektorátem Čechy a Morava
  • partyzánské jednotky a odbojové skupiny, činnost, proměny pohledu
  • váleční zajatci, koncentrační tábory
  • formování a činnost volkssturmu
  • odpor až do konce – přípravy na obranu před postupujícími spojeneckými jednotkami
  • odpor i po konci – werwolf
  • nálada a postoje obyvatel v sudetské župě a v protektorátu
  • poslední týdny války z regionální perspektivy
  • vzpomínková kultura
  • možnosti archivního výzkumu

Organizátoři počítají s vydáním příspěvků z této konference v kolektivní monografii.

Uzávěrka pro odeslání přihlášek s abstrakty je stanovena na 3. 4. 2020. Organizátoři si vyhrazují právo na výběr příspěvků.

Délka příspěvku je stanovena na 20 minut.

Maximální délka abstraktu je 900 znaků. Abstrakt je možné zasílat v těchto jazycích: čeština, němčina. Dovolujeme si upozornit, že zaslané abstrakty budou následně přeloženy do druhého z jazyků (čeština-němčina) a budou k dispozici jako příloha programu samotné konference. Z tohoto důvodu prosíme, abyste Vaše abstrakty koncipovali s vědomím jejich zveřejnění v rámci programu konference.

Jazyky konference: čeština, němčina. Konference nebude simultánně tlumočena.

Za organizační výbor

  • doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. – vedoucí katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  •  doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. – předsedkyně Společnosti pro dějiny Němců v Čechách, Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP
  •  Mgr. Václav Houfek – ředitel Muzea města Ústí nad Labem
  •  Mgr. Petr Karlíček, Ph.D. – ředitel Archivu města Ústí nad Labem
  •  PhDr. Petr Koura, Ph.D. – ředitel Collegia Bohemica o.p.s

Program kolokvia

Program kolokvia

Abstrakty

Letecké operace v květnu 1945. 3. Fliegerdivision nad Slezskem, Moravou a Českomoravskou vrchovinou

Michal Plavec

Jednou ze součástí nově vzniklého Luftwaffenkommanda 8, jenž vzniklo sloučením VIII. Fliegerkorps a Lutfgau VIII, byla i 3. Fliegerdivision pod velením generálmajora Sigismunda von Falkenstein. Na konci  války její letci bránili prostor Moravy a Slezska proti sovětským letcům z 5. a 8. letecké armády. Součástí 8. letecké armády, která operovala ve Slezsku a později nad Hanou, byla i 1. československá smíšená letecká divize v SSSR. Ač se to nezdá, těchto několik květnových dnů bylo velmi bohatých na letecké události. Německé letecké útvary pod tlakem postupně ustupovaly na letiště na Českomoravské vrchovině a ve východních Čechách. Odtud se jejich piloti snažili různým způsobem uniknout sovětskému zajetí. Generálmajor von Falkenstein se například ještě několik dnů po skončení války skrýval spolu s dalšími německými generály v nemocnici v Písku, kde je nakonec zajali příslušníci NKVD. Autor při zpracování této studie čerpá z německých, sovětských a britských archivů.

Zbrojní průmysl a nucená práce v posledním roce války na Liberecku

Ivan Rous

Liberecko a Jablonecko se stalo v letech 1943 - 1945 zbrojním centrem širší oblasti a tomu odpovídal i počet nasazených vězňů koncentračních táborů, trestanců, zajatců, totálně nasazených a dělníků z východu (Ostarbeiters). V rámci současných okresů Liberec a Jablonec nad Nisou je dosud doloženo přes 230 jednotlivých táborů nucené práce, z toho 103 jen pro město Liberec. Tábory byly vázané na desítky zbrojních podniků. Nucená práce v místních podmínkách se odehrávala v továrnách a podnicích převážně zařazených do stupňů naléhavosti výroby SS, výjimečně DE a jen zřídka S. Díky konkrétním kódům výroby, pocházejícím většinou ze stavebních archivů měst,  landrátů a archivu zbrojní inspekce a komand jsme schopni identifikovat výrobní okruhy (Fertigungsring) a přiřadit k nim počty táborových zařízení a odhady nuceně nasazených. Zároveň nám poznání okruhů výroby usnadnilo pochopit evakuaci některých podniků (např. Getewent) před postupující frontou v závěru války.

Nacistická trestnice Mírov v posledním roce své existence

Anna Blatecká

Poslední válečné měsíce na území Sudetské župy a Protektorátu Čechy a Morava byly provázeny řadou překotných událostí. Ne jinak tomu bylo za zdmi mírovského hradu, který toho času sloužil zejména jako trestnice pro plicně nemocné vězně a soudní vyšetřovance. V posledních měsících však nacistická trestnice na Mírově prošla řadou změn. Jakým způsobem se proměnila skladba vězněných osob či personální obsazení v trestnici? Jak vypadala činnost evakuovaného těšínského Sondergerichtu či jak probíhalo osvobození trestnice a její následné předání československé správě? To vše by mělo být představeno v rámci předkládaného příspěvku.

Z Henleinova diáře. Poslední válečný rok župního vedoucího z perspektivy netradičního pramene

Martin Veselý

Životu a působení Konrada Henleina se již věnovala řada historiků, povětšinou však centrum jejich pozornosti bylo zaměřené na období do října 1938. Jeho činnost coby říšského místodržitele a župního vedoucího NSDAP je z různých důvodů reflektována méně. Díky nově objevenému archivnímu prameni je možné nastínit východiska a možnosti při hodnocení jeho aktivit (nejen) v posledním roce války.

Poslední rok druhé světové války v okrese Cheb: správa, propaganda,

Pascal Schneider

Tento příspěvek se zabývá každodenním životem a spoluprací mezi orgány civilní správy NSDAP a obyvateli okresu Eger/Cheb v letech 1944-1945. Analýza se provádí pomocí regionálního přístupu – okres Cheb – a také formou lokálního přístupu, což se týká organizačních jednotek NSDAP v rámci tohoto okresu. Cílem této studie je osvětlit z lokální perspektivy poslední opatření a propagandistické akce a vyhodnotit jejich úspěch či neúspěch. Tento příspěvek bude vypracován na základě pramenů z archivu v Litoměřicích, Chebu, Nepomuku a Prahy a měl by zodpovědět následující otázky: v jaké míře obyvatelstvo tyto akce v posledním roce války podpořilo? Jak bylo mimo jiné vnímavé vůči národněsocialistické propagandě v posledních válečných měsících ? A konečně, jak se obyvatelstvo zasazovalo pro německé vítězství a popřípadě obětovalo?

Životní osudy MVDr. Jana Saukela, okresního veterináře a důvěrníka SD ve Šternberku

Vojtěch Češík

Tento příspěvek si klade za cíl zmapovat život a kariéru Jana Saukela. Saukel se již v meziválečném období politicky angažoval jakožto člen SdP. Během válečných let byl jmenován vládním veterinářským radou ve Šternberku a zároveň zde působil jako důvěrník pracující pro služebnu SD v Opavě. Po válce byl Saukel souzen Mimořádným lidovým soudem v Olomouci.

Role úředníka Říšského místodržitelství Dr. Hanse Seiferta na konci války

Markéta Vladyková

Tento příspěvek si klade za cíl zmapovat život a kariéru Jana Saukela. Saukel se již v meziválečném období politicky angažoval jakožto člen SdP. Během válečných let byl jmenován vládním veterinářským radou ve Šternberku a zároveň zde působil jako důvěrník pracující pro služebnu SD v Opavě. Po válce byl Saukel souzen Mimořádným lidovým soudem v Olomouci. V dubnu 1945 navázal ilegální revoluční výbor v Liberci kontakt s úředníkem Říšského místodržitelství Dr. Seifertem, který jeho členům v květnu 1945 pomohl během jednání o převzetí tohoto úřadu z rukou Dr. Friedricha Vogelera.  11. května 1945 požádal vedoucí Říšského archivu v Liberci Dr. Viktor Kreuzinger telefonicky Dr. Hanse Seiferta, německého zástupce u Českého národního výboru v Liberci, o zajištění archivních depozitářů v katakombách sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí a na zámku Lemberk. Dr. Seifert jeho požadavek označil za „wenig vordringlich“ a následně ho odmítl s odůvodněním, že archiválie jsou dostatečně chráněny svým statusem státního majetku. 13. července 1945 píše Dr. Václav Žáček ve své správě pro ředitelství ministerstva vnitra, že se při příležitosti jednání o převzetí říšského archivu v Liberci informoval také o stavu registratury bývalého Říšského místodržitelství. V této souvislosti vyslechl bývalého úředníka této instituce Dr. Jana Seiferta, který mu potvrdil, že nejdůležitější spisy byly uschovány na zámku v Sukoradech. Dr. Seifert zároveň slíbil, že Dr. Žáčkovi zašle prostřednictvím okresní správní komise v Liberci písemnou zprávu, kde uvede vše, na co si v této věci vzpomene.  Zprávu obdrželo ministerstvo vnitra počátkem listopadu 1945. Na základě předběžného průzkumu se domnívám, že všechny tři výše uvedené záznamy zachycují jednu a tu samou osobu, a to bankovního úředníka Dr. Johanna Seiferta, který během války působil na Říšském místodržitelství ve II. oddělení pro hospodářství, zemědělství a práci (II. Abteilung für Wirtschaft, Landwirtschaft und Arbeit) a po válce získal status antifašisty.

Konec války pohledem německého vojáka Josefa Patze

Martin Krsek

Česká historiografie přirozeně pojímá závěr druhé světové války jako cestu k osvobození, ale početně silná komunita obyvatel českých zemí prožívala to samé období v horečných přípravách na obranu. Vzpomínky Ústečana Josefa Patze, který coby příslušník Wehrmachtu neobvykle prožíval rok 1945 v rodném městě, ukazují zlomové okamžiky před a po podepsání kapitulace Německa - proměnu poslušně sloužícího vojáka nacistické válečné mašinerie v člověka ochotného riskovat život za uchování čerstvě nabytého míru.    

„Vojáci postupovali nekompromisně a vykonali i řadu trestů smrti.“

„Bojová jednotka Skuteč“ a Haindorf/Hejnice na severu Čech v květnu až srpnu 1945

Milan Svoboda

Osvobozování severočeského pohraničí na jaře 1945 je v celostátní i regionální historiografii od druhé půle 20. století pojednáno opakovaně interpretačně rozmanitě. V letech 1948–1989 jednostranné a ideologicky podmíněné pojetí historického výkladu coby boje „dobra se zlem“ se změnilo po převratu 1989 také v dosud jediném uceleném pojednání o dějinách Frýdlantska. Snaha aspoň zčásti se oprostit od nacionálních a morálních soudů a vyložit faktický průběh obsazování pohraničí v bývalé Říšské župě Sudety se promítla do knihy Frýdlantsko (2001). Stručný výklad o působení českých osvobozovacích a „partyzánských“ jednotek pojednává o jedné z nich. „Bojová jednotka Skuteč“, tvořená dobrovolníky z východních Čech, obsadila Hejnice, městečko v Jizerských horách, v květnu 1945. Čeští tzv. partyzáni v německy mluvícím prostředí jednali často bez ohledu na zákonné normy a mnohdy navzdory centrálním příkazům nadřízených (vojenských a politických) orgánů. Svévolné jednání, které vedlo k rabování soukromých majetků, k násilí na místních obyvatelích a k jejich zabíjení už bylo zčásti zveřejněno na základě regionálních pramenů. Otázkou zůstává, nakolik je dosud poskytovaný český výklad nestranný, jestliže opomíjí dobová svědectví uchovaná v centrálních archivech. Konferenční příspěvek se proto soustředí na dosud nevyužité prameny z Vojenského ústředního ústavu v Praze. Pracuje také s dobovým soukromým svědectvím (hraběnky) Sophie Auerspergové, rozené Clam-Gallasové. Smyslem referátu je jednak představit další možnosti interpretace obsazení německého pohraničí v obnovovaném československém státu na příkladu jedné severočeské obce za použití dosud málo reflektovaných pramenů, jednak zjistit způsoby utváření (resp. rekonstituování) výkladu konfliktních situací moderních dějin v regionální historiografii po roce 1989.

Georgswalde 1945. Poslední měsíce druhé světové války v průmyslovém městečku na severu Čech

Petr Karlíček

Jiříkov (do r. 1945 Georgswalde) byl až do nedávné doby jedním z průmyslových středisek Šluknovska. Referát je časově ohraničený lednem – květnem 1945 a bude se zaměřovat především na každodennost života obyvatel a fungování městské správy. Za pozornost stojí informace o drobné kriminalitě, totálně nasazených, místní policii, formování Volkssturmu, bombardování či příchodu fronty. Mezi nejvýznamnější prameny proto patří vzpomínky pamětníků, dobový tisk, ale i archivní

dokumenty dochované ve Státním okresním archivu Děčín. Historií Jiříkova se autor v minulosti podrobně zabýval a pro Městský úřad Jiříkov připravil dvě historické publikace.

„Žít nebo nežít“. Sebevraždy na sklonku války a po jejím skončení na příkladu města Liberec

Kateřina Portmann

Konec druhé světové války doprovázelo na celém území Třetí říše zvýšené množství sebevražd. Ostatně sami její vrcholní představitelé, v čele s A. Hitlerem a J. Goebbelsem, se pro dobrovolný odchod ze života rozhodli. Jednalo se o fenomén, který podle současných výzkumů neměl svým rozsahem obdoby. Motivací vedoucích k tomuto fatálnímu kroku byla celá řada. Vedle aktivních představitelů nacistického režimu, válečných zločinců, kolaborantů si na život sáhli i ti, kteří se reálně ničím neprovinili. Oběti pocházely ze všech sociálních vrstev a vedle dospělých o život přišly i děti. Nezanedbatelnou roli sehrávaly frustrace z prohry, opodstatněná obava z Rudé armády a obecně odplaty založené na principu kolektivní viny. V případě okupovaného území českých zemí sehrávala zásadní roli i neochota a obava z transferu z původních domovů na okupované území válkou zdecimovaného Německa. Příspěvek analyzuje tento fenomén na konkrétním příkladu hlavního města Říšské župy Sudety Liberci.

Smetanovské oslavy v roce 1944 a hudby vládního vojska

Josef Šebesta

Význam vojenské hudby pro zachování české hudební kultury v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu Smetanovských oslav 1944.

Český swing v posledním roce války

Petr Koura

Příspěvek bude věnován kulturním dějinám posledního válečného roku. Upozorní mimo jiné na skutečnost, že ačkoliv byla hospodářská situace kritická, swingová hudba v protektorátu prožívala určitou konjunkturu. Hudební styl, který byl v nacistickém Německu nežádoucí, bylo možné v roce 1944 slyšet kupříkladu v pražském paláci Lucerna nebo v terezínském ghettu. 

Konec II. světové války v Ústí nad Labem a Paříži na dosud neznámé fotodokumentaci Muzea města Ústí nad Labem – materiálová prezentace

Vladimír Kaiser

Při digitalizaci dosud neevidovaných a jinak nezpracovaných diapozitivů a negativů autor narazil na archiv negativů ústeckého archiváře PhDr. Franze Josefa Umlaufta a bude prezentovat Umlauftovy soukromé snímky z let 1944 – 1945 se značnou vypovídací hodnotou v oblasti tzv. každodenního života. Ve druhé části budou prezentovány barevné diapozitivy vzniklé z činnosti Landschftstelle Sudetenland v Liberci, která vyslala v letech 1943 a 1944 své dva pracovníky dokumentovat každodenní život v Paříži a jejím okolí. Z neznámých důvodů se jejich snímky dostaly do Ústí nad Labem.     

Poslední rok války v dobových novinách na Ústecku

Václav Houfek

Rok 1945 měl svůj specifický odraz v dobových lokálních médiích. Na příkladu Ústecka je možné porovnávat německý nacistický Elbetalzeitung a český list Národní fronty Předvoj, kde je možné na některých detailech ukázat, jak se média přizpůsobovala měnící se situaci a zároveň jaká místní specifika se řešila.

Poznámky ke kulturnímu životu konce války

Marek Krejčí

Válečná kulturní konjunktura v Protektorátu vedla k usměrňování kultury mocenskými zásahy, politikou kombinující určité výhody s nátlakem.  Kulturní plánování ukončila vyhláška ministra Goebbelse, která v zájmu totálního nasazení pro válečné účely ke dni 1. 9. 1944 ukončila činnost kulturních institucí jak v Sudetech, tak v Protektorátu. Výjimečně, obdobně jako Berlínští filharmonikové, směl v Praze vystupovat německý filharmonický orchestr v Rudolfinu  a  1. 4. 1945 byla obnovena představení Národního divadla.  Kulturní pracovníci byli až na výjimky dáni k dispozici pro válečné nasazení. Zda dotyčný (ne)skončil u dělnického ponku v továrně , záleželo na štěstí a konexích, stejně jako později v třetí republice, kde proti výtkám na chování v době okupace pomohl i odkaz na totální nasazení v posledních měsících války.

 

Filozofická fakulta

Provozovatelem tohoto konferenčního portálu je Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
www.ff.ujep.cz

UJEP

Filozofická fakulta je jednou z osmi fakult, které svou vzdělávací a vědeckovýzkumnou činnost provozují v rámci Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
www.ujep.cz

Muzeum

Častým partnerem a spolupořadatelem našich konferencí i jiných kulturních, vědeckých a vzdělávacích akcí je Muzeum města Ústí nad Labem.
www.muzeumusti.cz

Město Ústí n. L.

FF UJEP se hrdě hlásí k městu Ústí nad Labem. Bližší informace o městě, jeho okolí a infrastruktuře můžete najít na webových stránkách města.
www.usti-nad-labem.cz

usti nad labem