Konference proběhne v několika termínech v říjnu, listopadu a prosinci. Přednášky bude možné sledovat na YouTube kanále Ústavu pro studium totalitních režimů, tlumočení přednášek v angličtině bude zajištěno.

Termíny nejbližších setkání:

Stream panelu Inventura paměti, 12. listopadu

Stream panelu Inventura paměti II, 13. listopadu  

Program ke stažení:

Uskutečněná setkání:

Čtvrtek 22. října

14:00 - 15:30 Úvodní přednáška: Barbara Kirshenblatt-Gimblett: Vystavování historie, vytváření historie: nadnárodní pohledy

16:00 - 17:30 Panel Muzea v pohybu

Moderátor: Čeněk Pýcha, vystoupí Vojtěch Kyncl (Historický ústav AV ČR, v. v. i.), Václav Sixta (ÚSTR), Marta Harasimowicz (Ústav českých dějin FF UK), Karolína Bukovská (Freie Universität Berlin) a Libor Jůn (Národní muzeum)

Pátek 23. října

10:00 - 11:30 Panel V centru pozornosti muzea: aktuální problémy vystavování soudobých dějin v muzeích

Moderátoři: Jakub Jareš a Iva Vachková, diskuze se zúčastní Martina Lehmannová (ICOM), Alena Petruželková (Památník národního písemnictví) a Petr Chlebec (Centrum kultury a vzdělávání Blatná, Městské muzeum Blatná)

Anotace konference:

Ústav pro studium totalitních režimů, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Filozofická fakulta UK, Pedagogická fakulta UK a Historický ústav AV ČR zvou na druhý ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru na téma Vystavování minulosti

Historie vždy byla v přímém a úzkém kontaktu se současností. Do přítomnosti se nepřetržitě prolamuje i prosakuje, poskytuje živnou půdu pro budoucí úvahy i dění. Tento vztah je pro řadu odborníků zdánlivě zřejmý, ale v širší společenské debatě je mu věnován prostor jen občas, nejčastěji formou dílčích nebo příležitostných počinů. Zástupci Univerzity Karlovy, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Historického ústavu Akademie věd a Ústavu pro studium totalitních režimů se proto rozhodli vytvořit vzdělávací platformu, jež by měla v pravidelných intervalech poskytnout příležitost nejen k mezioborové diskuzi, ale také k obecnější výměně názorů a zkušeností, jež se problematiky zpřítomňování dějin ve veřejném prostoru aktuálně dotýkají.

V roce 2020 se fórum Dějiny ve veřejném prostoru zaměří na vystavování minulosti. Veřejný prostor chápeme v širším slova smyslu. Kromě tradičních paměťových institucí, jakými jsou škola, archiv nebo muzeum, nás bude zajímat, jak s minulostí pracují trh, zábavní průmysl nebo masová a digitální média. Ve všech těchto prostředích je minulost neustále vystavována, přestavována, rozkládána a vykládána. Přestože často slyšíme povzdechy, že neznáme svou minulost, zdá se, že dějiny neztrácejí ve veřejném prostoru svůj význam, spíše naopak. Vzpomeňme jen na poslední „kauzy”, jakými byly spor o společenskou roli Památníku Lidice, veřejné kontroverze kolem pomníku maršála Koněva nebo diskuze o potřebě budovat nová muzea. Kromě sporů o výklad minulosti se stále častěji setkáváme i s dějinami, jež slouží jako dobře promyšlený marketing nebo obchodní komodita a atrakce.