37. mezinárodní konference Archivu hlavního města Prahy ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy, Katedrou historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Datum konání: 16. a 17. října 2018, Praha
Termín podání přihlášek: 15. dubna 2018
Místo konání: Praha, Obecní dům
Program
Call for papers
Anotace
Konference se věnuje rozvoji Prahy a měst střední Evropy v období let 1918–1938 a uskuteční se v témže Obecním domě hlavního města Prahy, v němž v roce 1918 zasedal Národní výbor a kde byly přijaty prvé zákony nového státu.
Zhroucení středoevropských a východoevropských impérií po první světové válce vyvolalo v život řadu nových republik. Tradiční zemské metropole tak dostaly nové funkce, říšská hlavní města zažila proměnu v republikánská centra. Praha v tomto kontextu získala mocný impuls pro svůj nový růst. Současně se ovšem musela vyrovnat s výzvami dobudování infrastruktury pro správu republiky i zázemí plnohodnotného politického a reprezentačního střediska nového státu. S tím se rovněž pojil radikální rozvoj města jak na bázi urbanistické inovace (vznik nových čtvrtí a vytvoření konceptů pro celek velkoměsta), tak s ohledem na modernizaci historických čtvrtí. K rozšíření infrastruktury i výstavby města přispívala jak pražská radnice, tak samozřejmě soukromé firmy. Odrazem zdařilé kooperace byla unikátní dynamika vzrůstu území a počtu obyvatelstva. Tento dramatický vzestup si vyžádal také systematické budování komunální správy a komunálních podniků.
Zároveň musela – nadále mnohonárodnostní – Praha integrovat masu přistěhovalců či přechodných migrantů, což přineslo nejen nutnost rychlého řešení napjaté bytové situace, ale kladlo vysoké nároky i na rozvoj všech úrovní národnostních větví školství, sociálních nebo církevních institucí. Nová role Prahy současně přispěla k zásadní expansi kulturního života. Tento veliký, zdárně završený proces komplexní modernizace města byl koncipován, nesen, řízen, občas i komplikován celou škálou zajímavých osobností komunálně politické sféry, odbornými magistrátními úředníky a řadou v širokém slova smyslu technických odborníků. Stojí za to připomenout alespoň klíčové, ne vždy jednoduché, postavy této zajímavé galerie.
Máme-li ovšem obecněji pochopit urbánní dynamiku této doby, bude třeba podívat se – přinejmenším v přísném výběru a dějepisné zkratce -také na rychlé meziválečné proměny dalších významných regionálních městských center naší republiky: od Bratislavy přes Brno a Ostravu po Plzeň. Všechny zmíněné tematické okruhy můžeme nadto relevantně osvětlit pouze v kontextu vývoje ostatních evropských hlavních měst a jejich klíčových osobností. V popředí našeho zájmu tradičně stojí Vídeň, Varšava, Berlín, ale i regionální metropole Mnichov nebo např. Krakov jako „duchovní hlavní město“ rozděleného Polska, které se však nestalo střediskem obnoveného státu. A ve výčtu pro zhodnocení pražské situace komparativně důležitých republikánských měst modernizující se meziválečné Evropy by bylo možno pokračovat. Za všechny vzpomeňme jen trvale inspirující Paříž.
Nejde nám tedy o pouhý jubilejně oslavný popis modernizačního vývoje města, jeho urbanizačního rozmachu a dominantních rysů těchto procesů. Zajímají nás také zdroje impulsů pro rozvoj města a klademe si rovněž otázku, zda byly jednotlivé kroky racionálně podložené nebo spíše politicky (mocensky, prestižně atd.) motivované. A za základní úkol konference považujeme navíc identifikaci podstatných momentů, které měly brzdící důsledky: politicky motivované omezování samosprávné svobody metropolí, zdařilé i nezdařilé pokusy o jejich politické či finanční „znevolňování“ demokratickými i autokratickými až diktátorskými vládami nových republik. Chápeme Prahu jako exemplární příklad hlavního města v meziválečné Evropě a domníváme se, že porozumění problémům minulosti by mohlo pomoci řešit ty dnešní.
Organizátoři
- Archiv hlavního města Prahy
- Historický ústav Akademie věd ČR
- Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
- Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Jednací jazyky: čeština, němčina (simultánní tlumočení), příp. angličtina
Délka příspěvku: max. 20 minut
Konferenční poplatek: nehradí se
Publikace příspěvků: v konferenčním sborníku v rámci řady Documenta Pragensia (max. 25 normostran)
Ubytování: Poskytováno zahraničním účastníkům na náklady organizátorů
Přihlášení:
Nabídky referátů posílejte spolu s abstraktem do 15. dubna 2018 na adresu
Přihláška by měla obsahovat:
- Jméno, příjmení, tituly
- Název a adresa instituce
- Název příspěvku
- Abstrakt příspěvku
- Délka příspěvku: max. 15–20 minut.
Organizátoři si vyhrazují právo výběru příspěvků. Přednesené referáty budou v plném znění, případně v rozšířené verzi (o maximálním rozsahu 25 normostran), otištěny v monotematickém čísle v rámci řady Documenta Pragensia. Zahraničním účastníkům bude zajištěno ubytování v ubytovacích zařízeních Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy na náklady organizátorů. Konferenční poplatek není vybírán. Jednacími jazyky jsou čeština a němčina (případně angličtina). Simultánní tlumočení z německého jazyka je zajištěno.
